O tom, co bude pak, se s mámou bavit nechci. Ještě je přece čas.
Kdo z nás si tuhle větu někdy neřekl? Odkládáme ji, dokud to jde. A pak přijde chvíle, kdy má někdo rozhodnout za nás, a nemá se čeho chytit.
Co dříve vyslovené přání je
Je to projev vůle pro situaci, kdy se člověk už nebude schopen sám vyjádřit. Předem v něm říká, jakou zdravotní péči si přeje a jakou si nepřeje.
Není to totéž co závěť. Závěť řeší majetek po smrti, dříve vyslovené přání řeší péči za života. A není to ani rezignace. Je to naopak forma kontroly nad vlastním životem v okamžiku, kdy by ji člověk jinak ztratil.
Proč se vyplatí to nechat na papíře
Bez něj rozhoduje někdo jiný. Lékař podle svého nejlepšího vědomí, rodina podle toho, co si myslí, že byste si přáli. A právě to bývá pro blízké nejtěžší.
Sepsat dříve vyslovené přání není o smrti. Je o klidu pro nás i pro naše blízké. O tom, že až přijde ona těžká chvíle, budou mít jasné vodítko a nebude to na jejich bedrech.
Ve své praxi vidím oba konce. Rodiny, které se roky vyčítají rozhodnutí, u kterého nevěděly, jestli bylo správné. A rodiny, kterým jedna popsaná stránka ušetřila právě tohle.
Na co myslet při sepisování
- Formální náležitosti. Právní úprava klade na dříve vyslovené přání konkrétní požadavky, včetně poučení lékařem a ověření podpisu. Bez nich k němu nemusí být přihlédnuto, a to je přesně to zklamání, kterému se chcete vyhnout.
- Buďte konkrétní. Obecné nechci trpět se špatně vykládá. Popište situace, kterých se to týká.
- Řekněte to blízkým. Dokument, o kterém nikdo neví, nikomu nepomůže. Ať vědí, že existuje a kde je.
- Vracejte se k němu. Přání se v čase mění. Je v pořádku ho přepsat.
Co k tomu patří
Dříve vyslovené přání se často řeší spolu s dalšími nástroji, které fungují podobně, jen v jiné oblasti. Předběžné prohlášení umožní určit, kdo by měl za člověka jednat a jak si přeje, aby se rozhodovalo, pokud by to sám nezvládl. Píšu o něm v textu o alternativách k omezení svéprávnosti.
Ta dvě dohromady pokrývají většinu situací, kvůli kterým se rodiny obracejí na soud až ve chvíli, kdy je pozdě.
Kdy s tím začít
Dřív, než to bude aktuální. To je jediná odpověď, která dává smysl, protože ve chvíli, kdy je to aktuální, už často nejde nic sepsat.
Nemusí to být těžká rozmluva. Stačí začít otázkou, co by sis přál, kdyby. A poslouchat.
Text je obecnou informací. Formální náležitosti a jejich splnění je vhodné probrat s lékařem a právníkem, protože právě na nich závisí, zda bude přání respektováno.