Advokacie se zaměřením na ochranu lidských práv
+420 774 394 700advokat@terezabartova.cz

Stupně závislosti na péči.

Kolik potřeb člověk nezvládá, takový stupeň dostane. Přehled všech čtyř stupňů, částek platných od ledna 2026 a postupu, když posouzení neodpovídá skutečnosti.

Aktualizováno 13. září 2026 — částky platné od 1. 1. 2026

Čtyři stupně závislosti a co k nim náleží.

Zákon o sociálních službách (č. 108/2006 Sb.) rozlišuje čtyři stupně závislosti. Hranice mezi nimi je daná počtem základních životních potřeb, které člověk nezvládá. U dospělých se hodnotí deset potřeb, u dětí do 18 let devět — péče o domácnost se u nich neposuzuje.

Osoby starší 18 let

Výše příspěvku na péči podle stupně závislosti, platné od 1. 1. 2026
StupeňOznačeníNezvládá potřebMěsíčně
I.lehká závislost3 nebo 4 z 101 300 Kč
II.středně těžká závislost5 nebo 6 z 105 400 Kč
III.těžká závislost7 nebo 8 z 1014 800 Kč
IV.úplná závislost9 nebo 10 z 1023 000 / 27 000 Kč

Děti do 18 let

Výše příspěvku na péči pro nezletilé, platné od 1. 1. 2026
StupeňOznačeníNezvládá potřebMěsíčně
I.lehká závislost3 z 94 900 Kč
II.středně těžká závislost4 nebo 5 z 98 200 Kč
III.těžká závislost6 nebo 7 z 916 100 Kč
IV.úplná závislost8 nebo 9 z 923 000 / 27 000 Kč

Dvě částky ve čtvrtém stupni

Ve čtvrtém stupni se částka liší podle toho, kde péče probíhá: 23 000 Kč náleží tomu, komu je poskytována pobytová sociální služba (například domov pro seniory, domov se zvláštním režimem nebo chráněné bydlení), 27 000 Kč v ostatních případech — tedy typicky tam, kde se pečuje doma.

Zvýšení o 2 000 Kč měsíčně

Nad rámec uvedených částek se příspěvek za podmínek § 12 zákona zvyšuje o 2 000 Kč měsíčně. Týká se nezaopatřených dětí do 18 let a rodičů, kteří o takové dítě pečují, pokud příjem domácnosti nedosahuje dvojnásobku životního minima.

Co se změnilo k 1. lednu 2026

Zvýšily se částky v prvním a druhém stupni: u dospělých z 880 na 1 300 Kč a ze 4 900 na 5 400 Kč, u dětí z 3 300 na 4 900 Kč a ze 7 400 na 8 200 Kč. Třetí a čtvrtý stupeň zůstaly beze změny. Kdo příspěvek pobírá, o zvýšení žádat nemusí.

Deset základních životních potřeb.

Prováděcí vyhláška (č. 505/2006 Sb.) ke každé potřebě vyjmenovává konkrétní schopnosti, které se pod ni řadí. Právě o jejich hodnocení se v řízení vede spor.

  1. MobilitaVstávání, usedání, stoj, změna poloh, chůze v rozsahu zhruba 200 metrů, chůze po schodech, použití dopravních prostředků.
  2. OrientacePoznávání a rozlišování zrakem a sluchem, orientace časem, místem a osobou, orientace v obvyklém prostředí.
  3. KomunikaceDorozumět se a porozumět mluvenému slovu i psanému textu, porozumět obrazovým symbolům a zvukovým signálům, používat běžné komunikační prostředky.
  4. StravováníVybrat si jídlo a pití, nalít, naporcovat, najíst se a napít, dodržet dietní režim.
  5. Oblékání a obouváníVybrat si vhodné oblečení, obléknout se, obout se, svléknout a zout se, manipulovat s oděvem během dne.
  6. Tělesná hygienaPoužít hygienické zařízení, umýt si jednotlivé části těla, provést celkovou hygienu, česání, ústní hygiena, holení.
  7. Výkon fyziologické potřebyVčas použít WC, vyprázdnit se, provést očistu, používat hygienické pomůcky.
  8. Péče o zdravíDodržovat léčebný režim, provádět ošetřovatelská opatření, používat léky a potřebné pomůcky.
  9. Osobní aktivityNavazovat vztahy, stanovit si a dodržet denní program, vzdělávat se, pracovat, mít volnočasové aktivity, vyřídit si osobní záležitosti.
  10. Péče o domácnostNakládat s penězi, nakupovat, obsluhovat domácí spotřebiče, uvařit, uklidit, udržovat topení a pořádek. U dětí do 18 let se tato potřeba nehodnotí.

Co znamená, že potřebu „nezvládá“

Potřeba se považuje za nezvládanou tehdy, když je porucha funkčních schopností úplná nebo těžká a člověk potřebu nezvládne v přijatelném standardu ani s využitím běžně dostupných pomůcek a vybavení domácnosti.

U každé potřeby se posuzují tři věci: zda ji člověk rozpozná, zda ji provede a zda zkontroluje, že ji provedl správně. Na to se často zapomíná. Člověk s demencí nebo s mentálním postižením dokáže fyzicky vzít lék z krabičky — ale nepozná, že ho má vzít, a nezkontroluje, jestli ho vzal. Taková potřeba není zvládnutá, i když ruka funguje.

Musí přitom jít o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, tedy takový, který trvá nebo má podle poznatků medicíny trvat déle než jeden rok. A hodnotí se celá potřeba, ne jednotlivý úkon — nezvládnutí jedné dílčí činnosti stačí k tomu, aby byla celá potřeba hodnocena jako nezvládaná.

Jak se stupeň určuje.

Od podání žádosti po rozhodnutí projde spis třemi rukama. Vědět, co se v které fázi děje, je polovina úspěchu.

  1. 1

    Žádost na Úřadu práce

    Podává se na kontaktním pracovišti krajské pobočky Úřadu práce podle místa trvalého pobytu. Příspěvek náleží už od kalendářního měsíce, ve kterém bylo řízení zahájeno — s podáním se tedy nevyplatí čekat, až budou pohromadě všechny lékařské zprávy.

  2. 2

    Sociální šetření doma

    Sociální pracovnice Úřadu práce přijede domů a zjišťuje, jak člověk zvládá běžný den v přirozeném prostředí. Je to jediná část řízení, kde zazní váš vlastní popis situace. Mluvte o horších dnech, ne o těch nejlepších, a předem si sepište, s čím přesně potřebujete pomoc a jak často.

  3. 3

    Posouzení zdravotního stavu

    Spis putuje na Institut posuzování zdravotního stavu (IPZS, součást České správy sociálního zabezpečení), který od roku 2024 převzal agendu lékařské posudkové služby. Posudkový lékař hodnotí každou z deseti potřeb zvlášť, zpravidla ze spisu — z lékařských zpráv a ze záznamu ze sociálního šetření. Osobní vyšetření bývá spíš výjimkou.

  4. 4

    Rozhodnutí krajské pobočky

    Rozhodnutí vydává Úřad práce a posudkem je fakticky vázán. Zákon mu ukládá rozhodnout nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení, po dobu posuzování zdravotního stavu ale lhůta neběží — v praxi tak celé řízení trvá měsíce.

Nejčastější vady posudku.

Posudek je jen podklad, nikoli rozhodnutí — samostatně se proti němu bránit nelze. Právě proto stojí za to vědět, kde bývá slabý. Na tyto vady opakovaně upozorňuje i veřejný ochránce práv.

Posudek se drží diagnóz

Výčet diagnóz není hodnocení. Rozhodující je, co konkrétně člověk kvůli svému stavu nezvládne.

Hodnotí se jen fyzické provedení

U duševního onemocnění, mentálního postižení, autismu nebo demence se opomíjí, že součástí potřeby je i její rozpoznání a kontrola. Tady vzniká nejvíc nesprávně přiznaných nižších stupňů.

Rozpor se sociálním šetřením

Když šetření popisuje výrazně horší stav než posudek, musí být uvedeno, proč se lékař odchýlil.

Nezohledněné zhoršení

Řízení trvá měsíce a zdravotní stav se za tu dobu může změnit. Nové nálezy je potřeba doložit a trvat na jejich vyhodnocení.

Odbyté odvolání

Bývá vypořádáno větou, že nepřineslo nové skutečnosti — i když jsou přiloženy nové nálezy a testy.

Nepřezkoumatelný posudek

Chybí odůvodnění, proč je konkrétní potřeba považovaná za zvládanou, a nejsou vyhodnoceny jednotlivé lékařské zprávy. Správní soudy přitom dlouhodobě vyžadují, aby byl posudek úplný a přesvědčivý.

Nesouhlasíte s přiznaným stupněm? Co má smysl udělat.

Odvolání do 15 dnů

Lhůta běží ode dne doručení rozhodnutí. Odvolání se podává u Úřadu práce, který rozhodoval, a rozhoduje o něm Ministerstvo práce a sociálních věcí. Nestačí napsat, že nesouhlasíte: uveďte konkrétně, kterou z deseti potřeb považujete za nesprávně hodnocenou a proč — co přesně člověk nezvládne, jak často a s jakou pomocí.

Požádejte o účast na jednání posudkové komise

V odvolacím řízení posuzuje stav znovu posudková komise ministerstva. O účast na jejím jednání je potřeba požádat — nejlépe už v odvolání. U sporných případů bývá osobní přítomnost to, co obraz situace změní.

Doložte zhoršení a doplňte zprávy

Ideálně tak, aby měl praktický lékař všechny nálezy od specialistů pohromadě ještě před posouzením. Užitečné jsou i záznamy pečujících o průběhu běžného dne.

Žaloba ke krajskému soudu do dvou měsíců

Pokud ministerstvo odvolání zamítne, lze podat správní žalobu do dvou měsíců od doručení jeho rozhodnutí. Ve věcech sociální péče je řízení osvobozeno od soudního poplatku a zastoupení advokátem není povinné. Soud si běžně vyžádá nové posouzení zdravotního stavu — a právě pečlivější posudek bývá to, co věc posune.

Zhoršil se stav? Nečekejte na kontrolu

O zvýšení příspěvku lze požádat kdykoli. Podává se nová žádost o změnu nároku a celé posouzení proběhne znovu, od sociálního šetření až po rozhodnutí.