Posudek se drží diagnóz
Výčet diagnóz není hodnocení. Rozhodující je, co konkrétně člověk kvůli svému stavu nezvládne.
Kolik potřeb člověk nezvládá, takový stupeň dostane. Přehled všech čtyř stupňů, částek platných od ledna 2026 a postupu, když posouzení neodpovídá skutečnosti.
Aktualizováno 13. září 2026 — částky platné od 1. 1. 2026
Zákon o sociálních službách (č. 108/2006 Sb.) rozlišuje čtyři stupně závislosti. Hranice mezi nimi je daná počtem základních životních potřeb, které člověk nezvládá. U dospělých se hodnotí deset potřeb, u dětí do 18 let devět — péče o domácnost se u nich neposuzuje.
| Stupeň | Označení | Nezvládá potřeb | Měsíčně |
|---|---|---|---|
| I. | lehká závislost | 3 nebo 4 z 10 | 1 300 Kč |
| II. | středně těžká závislost | 5 nebo 6 z 10 | 5 400 Kč |
| III. | těžká závislost | 7 nebo 8 z 10 | 14 800 Kč |
| IV. | úplná závislost | 9 nebo 10 z 10 | 23 000 / 27 000 Kč |
| Stupeň | Označení | Nezvládá potřeb | Měsíčně |
|---|---|---|---|
| I. | lehká závislost | 3 z 9 | 4 900 Kč |
| II. | středně těžká závislost | 4 nebo 5 z 9 | 8 200 Kč |
| III. | těžká závislost | 6 nebo 7 z 9 | 16 100 Kč |
| IV. | úplná závislost | 8 nebo 9 z 9 | 23 000 / 27 000 Kč |
Ve čtvrtém stupni se částka liší podle toho, kde péče probíhá: 23 000 Kč náleží tomu, komu je poskytována pobytová sociální služba (například domov pro seniory, domov se zvláštním režimem nebo chráněné bydlení), 27 000 Kč v ostatních případech — tedy typicky tam, kde se pečuje doma.
Nad rámec uvedených částek se příspěvek za podmínek § 12 zákona zvyšuje o 2 000 Kč měsíčně. Týká se nezaopatřených dětí do 18 let a rodičů, kteří o takové dítě pečují, pokud příjem domácnosti nedosahuje dvojnásobku životního minima.
Zvýšily se částky v prvním a druhém stupni: u dospělých z 880 na 1 300 Kč a ze 4 900 na 5 400 Kč, u dětí z 3 300 na 4 900 Kč a ze 7 400 na 8 200 Kč. Třetí a čtvrtý stupeň zůstaly beze změny. Kdo příspěvek pobírá, o zvýšení žádat nemusí.
Prováděcí vyhláška (č. 505/2006 Sb.) ke každé potřebě vyjmenovává konkrétní schopnosti, které se pod ni řadí. Právě o jejich hodnocení se v řízení vede spor.
Potřeba se považuje za nezvládanou tehdy, když je porucha funkčních schopností úplná nebo těžká a člověk potřebu nezvládne v přijatelném standardu ani s využitím běžně dostupných pomůcek a vybavení domácnosti.
U každé potřeby se posuzují tři věci: zda ji člověk rozpozná, zda ji provede a zda zkontroluje, že ji provedl správně. Na to se často zapomíná. Člověk s demencí nebo s mentálním postižením dokáže fyzicky vzít lék z krabičky — ale nepozná, že ho má vzít, a nezkontroluje, jestli ho vzal. Taková potřeba není zvládnutá, i když ruka funguje.
Musí přitom jít o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, tedy takový, který trvá nebo má podle poznatků medicíny trvat déle než jeden rok. A hodnotí se celá potřeba, ne jednotlivý úkon — nezvládnutí jedné dílčí činnosti stačí k tomu, aby byla celá potřeba hodnocena jako nezvládaná.
Od podání žádosti po rozhodnutí projde spis třemi rukama. Vědět, co se v které fázi děje, je polovina úspěchu.
Podává se na kontaktním pracovišti krajské pobočky Úřadu práce podle místa trvalého pobytu. Příspěvek náleží už od kalendářního měsíce, ve kterém bylo řízení zahájeno — s podáním se tedy nevyplatí čekat, až budou pohromadě všechny lékařské zprávy.
Sociální pracovnice Úřadu práce přijede domů a zjišťuje, jak člověk zvládá běžný den v přirozeném prostředí. Je to jediná část řízení, kde zazní váš vlastní popis situace. Mluvte o horších dnech, ne o těch nejlepších, a předem si sepište, s čím přesně potřebujete pomoc a jak často.
Spis putuje na Institut posuzování zdravotního stavu (IPZS, součást České správy sociálního zabezpečení), který od roku 2024 převzal agendu lékařské posudkové služby. Posudkový lékař hodnotí každou z deseti potřeb zvlášť, zpravidla ze spisu — z lékařských zpráv a ze záznamu ze sociálního šetření. Osobní vyšetření bývá spíš výjimkou.
Rozhodnutí vydává Úřad práce a posudkem je fakticky vázán. Zákon mu ukládá rozhodnout nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení, po dobu posuzování zdravotního stavu ale lhůta neběží — v praxi tak celé řízení trvá měsíce.
Posudek je jen podklad, nikoli rozhodnutí — samostatně se proti němu bránit nelze. Právě proto stojí za to vědět, kde bývá slabý. Na tyto vady opakovaně upozorňuje i veřejný ochránce práv.
Výčet diagnóz není hodnocení. Rozhodující je, co konkrétně člověk kvůli svému stavu nezvládne.
U duševního onemocnění, mentálního postižení, autismu nebo demence se opomíjí, že součástí potřeby je i její rozpoznání a kontrola. Tady vzniká nejvíc nesprávně přiznaných nižších stupňů.
Když šetření popisuje výrazně horší stav než posudek, musí být uvedeno, proč se lékař odchýlil.
Řízení trvá měsíce a zdravotní stav se za tu dobu může změnit. Nové nálezy je potřeba doložit a trvat na jejich vyhodnocení.
Bývá vypořádáno větou, že nepřineslo nové skutečnosti — i když jsou přiloženy nové nálezy a testy.
Chybí odůvodnění, proč je konkrétní potřeba považovaná za zvládanou, a nejsou vyhodnoceny jednotlivé lékařské zprávy. Správní soudy přitom dlouhodobě vyžadují, aby byl posudek úplný a přesvědčivý.
Lhůta běží ode dne doručení rozhodnutí. Odvolání se podává u Úřadu práce, který rozhodoval, a rozhoduje o něm Ministerstvo práce a sociálních věcí. Nestačí napsat, že nesouhlasíte: uveďte konkrétně, kterou z deseti potřeb považujete za nesprávně hodnocenou a proč — co přesně člověk nezvládne, jak často a s jakou pomocí.
V odvolacím řízení posuzuje stav znovu posudková komise ministerstva. O účast na jejím jednání je potřeba požádat — nejlépe už v odvolání. U sporných případů bývá osobní přítomnost to, co obraz situace změní.
Ideálně tak, aby měl praktický lékař všechny nálezy od specialistů pohromadě ještě před posouzením. Užitečné jsou i záznamy pečujících o průběhu běžného dne.
Pokud ministerstvo odvolání zamítne, lze podat správní žalobu do dvou měsíců od doručení jeho rozhodnutí. Ve věcech sociální péče je řízení osvobozeno od soudního poplatku a zastoupení advokátem není povinné. Soud si běžně vyžádá nové posouzení zdravotního stavu — a právě pečlivější posudek bývá to, co věc posune.
O zvýšení příspěvku lze požádat kdykoli. Podává se nová žádost o změnu nároku a celé posouzení proběhne znovu, od sociálního šetření až po rozhodnutí.
Čtyři: I. lehká, II. středně těžká, III. těžká a IV. úplná závislost. Rozhoduje počet základních životních potřeb, které člověk kvůli dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu nezvládá.
U dospělého to znamená, že nezvládá pět nebo šest z deseti základních životních potřeb. Od 1. ledna 2026 mu náleží 5 400 Kč měsíčně. U dítěte do 18 let jde o čtyři nebo pět nezvládaných potřeb z devíti a příspěvek 8 200 Kč měsíčně.
U dospělého sedm nebo osm nezvládaných potřeb a příspěvek 14 800 Kč měsíčně, u dítěte šest nebo sedm potřeb a 16 100 Kč měsíčně.
Ne. Diagnóza je jen východisko. Posuzuje se její dopad — tedy zda člověk konkrétní životní potřebu zvládne v přijatelném standardu, i s pomůckami, které má běžně k dispozici.
Zákonná lhůta je 30 dnů, po dobu posuzování zdravotního stavu ale neběží. Reálně je potřeba počítat s několika měsíci. Příspěvek se pak doplatí zpětně od měsíce, ve kterém byla podána žádost.
Většinou ne. Posudkový lékař rozhoduje zpravidla ze spisu — z lékařských zpráv a ze záznamu ze sociálního šetření. K osobnímu vyšetření zve jen výjimečně.
Proti samotnému posudku ne, je to jen podklad pro rozhodnutí. Bránit se lze až proti rozhodnutí Úřadu práce, a to odvoláním do 15 dnů od jeho doručení. O odvolání rozhoduje Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Nemusíte. Odvolání i správní žalobu můžete podat sami a řízení ve věcech sociální péče je osvobozeno od soudního poplatku. Zastoupení dává smysl hlavně tam, kde je posudek odborně slabý a je potřeba pojmenovat, v čem konkrétně odporuje vyhlášce a podkladům ve spisu.
Napíšete mi, co řešíte, a pošlete rozhodnutí. Projdu podklady a ozvu se s návrhem dalšího postupu včetně lhůt a odhadu odměny — tu domlouváme předem, ještě než cokoli podniknu. Teprve pak se rozhodnete, jestli chcete zastoupit.
Ano. Příspěvek je určen na zajištění péče a Úřad práce může jeho využití kontrolovat. Příjemce také musí hlásit změny — například změnu pečující osoby nebo nástup do pobytového zařízení.
Informace na této stránce jsou obecné a vycházejí ze zákona č. 108/2006 Sb., vyhlášky č. 505/2006 Sb. a z údajů MPSV a Úřadu práce ČR aktuálních k datu poslední aktualizace. Konkrétní právní postup vždy závisí na okolnostech případu a obsahu dostupných rozhodnutí a podkladů.
Stačí stručný popis situace a rozhodnutí, které jste dostali. Podívám se, na čem posudek stojí, a napíšu vám, jaké kroky dávají ve vaší situaci smysl a v jakých lhůtách.
Pokud už rozhodnutí máte doma, hlídejte si patnáctidenní lhůtu k odvolání — po ní se brání podstatně hůř.